Tlak na očkování je obrovský a mnozí mu podlehnou. Ti však, co mu odolávají, se stávají silnými osobnostmi, které se nepoddávají ničemu, co se příčí jejich vnitřnímu přesvědčení. Osobnostmi, které nepodléhají nátlaku a nesklání své hlavy ani tehdy, když mnozí kolem klečí v prachu a s poslušností otroka plní všechna přání mocných.

  Žijeme ve světě specifickém tím, že se v něm nelze spoléhat na názor většiny. Na to, že většina má vždy pravdu. Je to spíše naopak, protože téměř vždy se na této planetě přibližovalo k pravdě mnohem víc to menšinové, stojící v opozici proti většině. Přesně tak, jak se o tom píše také v evangeliích v podobenství o široké a úzké cestě. A nadčasový princip široké a úzké cesty se bezvýhradným způsobem naplňuje také v dnešní době ve vztahu k vakcinaci.

  Masově, celoplošně a celostátně je prosazována potřeba vakcinace. To je ta široká cesta a přívrženci vakcinace jsou dokonce přesvědčeni, že je to cesta jediná. A protože je to podle nich cesta jedná, všemožně se snaží, aby po ní šli úplně všichni. Ať již dobrovolně, nebo násilím.

  Ale kromě této, všemožným způsobem prosazované široké cesty, je tu ještě i cesta úzká. Úzká a trnitá cesta odpůrců očkování, kterým jsou ze všech stran házeny klacky pod nohy, a kterým je všemožnými způsoby znepříjemňován život. A mnozí nakonec skutečně podlehnou enormnímu tlaku a dají se očkovat, i když s tím nejsou vnitřně plně ztotožněni. Kdyby se mohli zcela svobodně a bez nátlaku rozhodnout, nikdy by se očkovat nedali.

  Je množství důvodů a objektivních příčin, proč lidé nesouhlasí s vakcinací. Mezi jinými je to i obyčejný strach o svůj život a své zdraví. O to zvlášť, že na sociálních sítích se nachází mnoho informací o úmrtích po vakcinaci. Zveřejňují je příbuzní a známí obětí. Uvedu jediný příklad za všechny:

  "Nedávno jsem potkal mého bývalého kolegu učitele. Spolu jsme učili na gymnáziu. Řekl mi, že má vysokou cukrovku, kterou má už léta, ale že se nechal očkovat AstraZenecou. O tři týdny jsem potkal jiného známého, který mi řekl, že zemřel. Nečekal jsem to."

  A podobných případů je na sociálních sítích nepočítaně. Lidé potichu a nenápadně umírají po vakcinaci jako mouchy, ale o těchto skutečnostech se oficiálně mlčí. Mám známou a ta má syna v Anglii, kde je proočkovanost 90%. Její syn říkal, že tam také zemřelo mnoho lidí po vakcinaci. A kdo nezemře hned, může po pěti letech očekávat nějaké negativní vedlejší účinky tak, jak to přiznal infektolog Vladimír Krčméry v rozhovoru v televizi TA3.

  Státní mašinérie však před obyvatelstvem tají, že každý kdo se dá očkovat riskuje svůj život i své zdraví. Naopak, všemožně vybízí lidi na očkování a lže jim, že je to naprosto bezpečné. Jako nejnovější lákadlo má posloužit státní loterie pro očkované, kde je možné vyhrát i více než 100 000 Eur.

  Tato loterie však vyznívá jako otevřený výsměch, protože lidé očkováním riskují svůj život i své zdraví, a za své riziko dostanou výherní poukázku. Na ni mohou někteří vyhrát, ale samozřejmě, jako u každé loterie, většina nevyhraje vůbec nic.

  Kdyby ale i vyhráli několik tisíc Eur, nebo byť 100 000 jako nejvyšší výhru, stojí za tyto peníze lidský život, nebo lidské zdraví? Není to snad obludná a choromyslná devalvace základních hodnot? Jděte a zeptejte se příbuzných Jula Viršíka, zda jeho smrt stála za 100 000 Eur? Jděte a zeptejte se příbuzných Milana Lasici, zda jeho smrt stála za 100 000 Eur? Jděte a zeptejte se příbuzných, kteří píší o smrti svých blízkých a známých na sociálních sítích, zda je jejich smrt hodná 100 000 Eur? Celá loterie je hnus, redukující hodnotu života a zdraví člověka pouze na peníze. 64% národa má vůči loterii výhrady a nesouhlasí s ní.

  A velmi podobného druhu jsou i kalkulace ekonomů, dívající se na vše jen přes peníze, které říkají, že stát stojí léčba jednoho staršího covid pacienta okolo 20 000 Eur. U mladších pacientů je toto číslo trošku nižší. Takto uvažuje rozum a jeho služebníci! Vše mají spočítané! I lidský život i lidské zdraví!

  Proti tomu však stojí odhodlání mnoha lidí nedat se očkovat. Jejich odhodlání se však neopírá jen o různé objektivní informace, svědčící proti vakcinaci. Jejich odhodlání se opírá hlavně o jejich vlastní cítění a přesvědčení. O jejich vlastní vnitřní tušení, že právě takto je to správně.

  A toto jejich přesvědčení, opírající se o vnitřní cítění, pochází z ducha. Pochází z nejvnitřnější duchovní podstaty, projevující se citem, svědomím a intuicí.

  A právě to je tím, čeho by se měli všichni držet! To je tím, čemu je třeba věřit a oč se je třeba opřít. Živost citu je totiž mnohem víc, než racionální chlad rozumu. Jen rozum je totiž schopen zdegradoval všechny hodnoty pouze na peníze, protože je krátkozraký, omezený a schopný vidět prospěch pouze v časově omezeném horizontu.

  Duch, projevující se citem, svědomím a intuicí je mnohem vyšší a hodnotnější veličinou v člověku. Je samotnou lidskou podstatou, která vidí mnohem dál než rozum, a proto neupřednostňuje prospěch krátkodobý před prospěchem dlouhodobým.

  V evangeliích se píše: "Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům, protože buď jednoho bude nenávidět a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým opovrhovat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu."

  Každý z nás si tedy dnes musí vybrat pouze jedno jediné, co postaví na první místo! Buď Boha, nebo mamon! Buď hodnoty ducha, nebo hodnoty hmoty! Buď cítění a z něj plynoucí pravé přesvědčení, nebo rozum a z něj plynoucí rozumové přesvědčení. Každý člověk se musí v dnešní době rozhodnout, čemu bude sloužit a co upřednostní.

  Proč mluvíme o vakcinaci takovýmto způsobem a posouváme ji až do duchovní roviny?

  Protože vakcinace se sebou nenese jen riziko možné náhlé smrti na záhadné selhání srdce, nebo riziko poškození zdraví na základě ještě nepoznaných negativních vedlejších účinků v blízké, nebo vzdálené budoucnosti. Vakcinace v sobě nese ještě další riziko, spočívající v blokování duchovního rozměru osobnosti člověka a jeho spojení směrem nahoru.

 Existují lidé, schopni vnímat jemnější energie, vyzařující z každého z nás. Jde o takzvanou auru, která je souhrnem jemnějších vyzařování našeho těla i našeho psychického stavu. A kromě toho existují ještě i jemná vyzařování, spojená s naším duchem, odrážející výšku duchovní úrovně každého člověka a míru jeho napojení na království nebeské. O tom, že taková vyzařování opravdu existují svědčí mnohé obrazy takzvaných "světců", kterým vidět aureolu specifického záření kolem jejich hlavy.

  To znamená, že pokud osobnost někoho na zemi dosáhne vysokou duchovní úroveň, projeví se to v jeho jemnějších vyzařováních ve formě takzvané "svatozáře", což však samozřejmě nemůže vidět každý. Mohou to vidět jen lidé, mající schopnost vnímat tato jemnější vyzařování.

  Tímto příkladem má být ilustrováno, že absolutně každá výška duchovní úrovně člověka má své odpovídající a specifické vyzařování. A pokud vše funguje normálně, tak v podstatě úplně každý člověk na jakékoliv duchovní úrovni má spojení se svým duchem. A jeho duch mu prostřednictvím citů, svědomí a intuice vždy ukazuje, jak má jednat správně, a jak se má správně duchovně zachovat ve všech životních situacích a při všech životních rozhodnutích.

  A náš duch má také určité spojení s věčnou říší Ducha, ze které pochází. Proto je duch schopen vidět mnohem dál, než náš rozum. Duch se totiž na všechno dívá z mnohem větší výšky a z mnohem většího nadhledu. Proto jsou jeho stanoviska vždy dalekosáhlé a stanoviska rozumu vždy jen krátkozraké. Proto náš duch zohledňuje vždy prospěch dlouhodobý, zatímco náš rozum jen prospěch krátkodobý.

  Co se však stane, když se dáme očkovat?

  Vnímaví lidé, schopni tyto věci vidět hovoří o absolutním chaosu, který to vnese do všech jemnějších vyzařování člověka. Dochází k odpojení osobnosti od ducha. Lidé jsou vakcinací okradeni o všechno vyšší a vznešenější, co se v nich nachází. A jako chabá náhrada za to jim zbývá už jen jejich rozum.

  Z tohoto úhlu pohledu se tedy očkování jeví jako dílo ďábla, které má lidi odpojit od podstaty sebe sama, a tím pádem i od Stvořitele. Každý člověk, který se dá očkovat, vnese chaos do všech svých jemnějších záření. Je mu blokováno spojení s jeho duchem, a tím pádem i jeho spojení s královstvím nebeským, i se Stvořitelem. Kdybychom to měli vyjádřit zcela názorně, kdyby se dal očkovat nějaký takzvaný "svatý", jeho svatozář by okamžitě zmizela. Stejně mizí kolem každého obyčejného člověka všechna jemnější, ušlechtilejší a duchovnější vyzařování jeho osobnosti.

  Tak se naplňují Kristova slova: "Kdo má, tomu se přidá a kdo nemá, tomu se sebere i to málo co měl."

  Kdo tedy nedá na svůj cit a nevycítí, že má být opatrný vůči vakcinaci, ten ztratí i tu malou míru spojení s vlastním duchem, kterou předtím měl.

  Kdo však dá na impulsy vlastního ducha a vycítí, nebo vytuší duchovní nebezpečí vakcinace, ten se sice v současnosti dostane pod tlak materialistů na očkování, ale pokud odolá, jeho osobnost tím duchovně získá a duchovně se ještě více rozvine. Jeho spojení s vlastním duchem a s královstvím nebeským se ještě více posílí. A tím pádem se posílí i jeho přesvědčení, stojící odvážně v opozici vůči světu rozumu bez hodnot ducha.

  Současné dění kolem vakcinace je tlakem lidí rozumu na lidi ducha. Lidé rozumu se ve své argumentaci opírají o své rozumové přesvědčení, zatímco lidé ducha se ve svém odporu proti vakcinaci opírají o pravé vnitřní přesvědčení, pocházející z jejich ducha. Tento tlak je zkouškou osobnosti každého duchovního člověka. A člověk v něm může zaváhat a být zlomený, nebo naopak, může v něm ještě více zesílit.

  Tlak na očkování ukáže, kolik jsme toho schopni obětovat za naše vnitřní přesvědčení, které cítíme jako správné, a nakolik intenzivně jsme ochotni zabojovat i navenek, aby toto naše přesvědčení bylo společností plně akceptováno, bez jakýchkoliv sankcí a omezování.

   PS. Je tedy očkovaný člověk duchovně ztracený?

   Není, protože vakcína z těla postupně vyprchává. Přesto však bude třeba vynaložit na opětovné nabytí ztraceného spojení s vlastním duchem enormně zvýšenou námahu.

   Avšak během období, bez vedení a usměrňování vlastním duchem, může člověk napáchat obrovské duchovní škody a učinit fatální životní rozhodnutí.

  PS 2: V Izraeli, kde je proočkovanost 80%, odmítají očkování komunity ortodoxních židů. Proč asi? No přece ze stejných duchovních důvodů, jaké jsou uváděny v tomto článku.

   A Izrael je ještě specifický tím, že i přes tak velkou proočkovanost se v něm enormně šíří virus. Vakcíny tedy evidentně nefungují. Nabízí se tak otázka, zda vůbec bylo jejich hlavním účelem zastavit virus. Zda náhodou jejich hlavním účelem nebylo duchovně zdegradoval lidstvo a odpojit ho od Stvořitele?

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/